V každém ze zbylých členských států je alespoň nějaká forma korespondenční nebo distanční volby umožněna. Pro inspiraci přitom není potřeba chodit daleko, stačí se podívat na sousední Slovensko, kde volba poštou ze zahraničí bez jakýchkoliv výraznějších problémů funguje už 17 let a zájem o tento typ volby neustále roste. V roce 2006, kdy byla poprvé možnost volit do Národní slovenské rady ze zahraničí poštou, ji využilo pouze 3 427 lidí. Ale v posledních volbách v roce 2023 už se jednalo o téměř 60 tisíc slovenských občanů žijících za hranicemi.

Popularita volby poštou přitom roste i v Německu nebo Rakousku, kde jde volit korespondenčně jak ze zahraničí, tak i z domova. Obzvláště v Německu má volba poštou dlouhou tradici, poprvé byl tento nástroj německým voličům zpřístupněn v roce 1957 a i zde její oblíbenost strmě roste. V zatím posledních volbách do Bundestagu v roce 2021 využila korespondenční volbu téměř polovina voličů.

Rostoucí popularitu korespondenční volby naznačují i čísla z Rakouska, kde v parlamentních volbách v roce 2019 tuto možnost využila asi pětina voličů, přičemž v zemských volbách v roce 2021 se poštou rozhodlo volit 40 % Rakušanů.

Odhady počtu Čechů, kteří žijí v zahraničí, se dost liší. Nalezneme čísla mezi 250 až 600 tisíci. Kolik z nich by možnost volit poštou využilo, zatím nevíme. Zkušenosti evropských států s korespondenční volbou nám ukazují, že se jedná o ověřený nástroj, jehož popularita roste a žádné podvody ani zpochybňování výsledků ho neprovází.