Protože narovnává přístup k ústavnímu právu volit

• Volit v zahraničí je v současnosti pro řadu spoluobčanů velmi komplikované. Češi v zahraničí musejí často dojíždět stovky kilometrů na zastupitelské úřady, aby mohli právo volby využít.
• Zavedení volby poštou ze zahraničí odstraňuje současnou diskriminaci a narovnává asymetrický přístup k volbám, který v současnosti výrazně znevýhodňuje Čechy v zahraničí, pro které je volba velmi složitá.

Protože se zvyšuje participace občanů na demokracii

• Za demokratický trend je obecně považováno zvyšovat participaci občanů na veřejném dění. V tomto ohledu dává smysl zavedení možnosti hlasovat poštou i v ČR. Určitě existují skupiny lidí, které by to ocenily. Ale na tom v tuto chvíli není politická shoda.

Protože Češi v zahraničí jsou stále naši spoluobčané

• Právo volit má každý člověk starší 18 let s českým občanstvím.
• Korespondenční volba by se mohla podle odhadů týkat asi 300 až 500 tisíc Čechů pobývajících v zahraničí.
• Jsou to například studenti na zahraničních pobytech nebo spoluobčané na zahraničních pracovních stážích, kteří se po jejich dokončení vrací zpět do Česka, kde mají rodiny.
• Ale týká se i Čechů žijících v zahraničí dlouhodobě. I ti mají právo volit a jsou to lidé, kterým záleží na směřování České republiky. Je navíc v našem zájmu, aby k Česku měli pevné vazby a buď se vrátili nebo s naší zemí spolupracovali.

Protože v drtivé většině zemí EU funguje a její popularita tam roste

• Česká republika je společně s Maltou a Chorvatskem jednou z pouhých tří států Evropské unie, kde možnost volit korespondenčně není umožněna v žádné podobě.
• Ve zbylých státech EU alespoň nějaká forma korespondenční nebo distanční volby bez významnějších problémů funguje. Například Slováci mohou ve volbách do Národní slovenské rady ze zahraničí volit poštou už 17 let, přičemž zájem o tento typ volby kontinuálně roste.
• Popularita volby poštou přitom roste i v Německu nebo Rakousku, kde jde volit korespondenčně jak ze zahraničí, tak i z domova. Obzvláště v Německu má volba poštou dlouhou tradici, poprvé byl tento nástroj německým voličům zpřístupněn v roce 1957 a i zde její popularita strmě roste. V zatím posledních volbách do Bundestagu v roce 2021 využila korespondenční volbu téměř polovina voličů.
• Rostoucí oblíbenost korespondenční volby naznačují i čísla z Rakouska, kde v parlamentních volbách v roce 2019 tuto možnost využila asi pětina voličů, přičemž v zemských volbách v roce 2021 se poštou rozhodlo volit 40 % Rakušanů.